Ireversibilní prahy a neideální propojení
ALICE KOUBOVÁ / 20:00 Teorie objektních vztahů je primárně psychoanalytickou teorií, která však "obsahuje rudimentární politickou teorii subjektu" a to především pro svůj inspirativní výklad ontogeneze lidského života ve vztahovém prostředí, které není omezeno na soukromé rodinné vztahy, ani na časové období dětství. Skrze výklad toho, jak důležité je po celý život žít ve vztazích, které člověku umožní prožívat pocit "že je pořád naživu" a skrze důraz na nutnou přítomnost rozporů, ambivalence, ale tak zvaných prahů ireversibility (situace, jejichž prožitím opouštíme nenávratně svět, ve kterém jsme byli schopni se orientovat) se tato koncepce vyhýbá ideálu individuální emancipace, aniž by však upadala do romantizující představy lidské kolektivity. Perspektiva objektních vztahů se uplatňuje v metodologii uměleckého výzkumu i v reflexi a praktické transformaci institucí.