Jak rozumět radarům
ŠUMPERK, Městská knihovna T. G. Masaryka / 3. března, 18:00
Velký sál knihovny, 28. října 1280/1
Radka Kellnerová: Jak rozumět radarům
Open EDO organizace: Kamila Šeligová
Meteorologické radary jsou dnes důležitou součástí sledování a předpovědi počasí. Rozumíme však tomu, co ukazují? Přijďte se dozvědět o typech používaných meteoradarů v České republice a o různých matoucích a falešných jevech, které ztěžují jejich čtení. Dozvíte se, jak radarům rozumět, co všechno umí a neumí, proč někdy ukazují kruhy, proč se liší v létě a zimě a jak naše nejmodernější radary pomáhají k pochopení bouřek. Přednáška pro každého, kdo nechce být v přírodě či při opravě střechy nepříjemně zaskočen.
Radka Kellnerováse narodila v Šumperku a vystudovala místní gymnázium. Pokračovala ve studiu fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Specializovala se na meteorologii a klimatologii na Katedře fyziky atmosféry (dříve Katedra meteorologie a ochrany prostředí) a následně tam dokončila doktorské studium. Pracuje na Ústavu termomechaniky Akademie věd České republiky v Laboratoři aerodynamiky prostředí. Obecně ráda cestuje (většinou po horách), a proto se zúčastnila charitativního projektu vědců v Malém Tibetu v Himálajích.
Kamila Šeligová se knihovnicí asi narodila. Od dětství jsou knihovny její srdeční záležitostí. Rodiče však její budoucnost viděli jinak. Vystudovala střední ekonomickou školu (obchodní akademii). Odešla v osmnácti letech z domu a pracovala v dětském domově. Stále chtěla být knihovnicí. Pod dohledem bývalé ředitelky Zdeňky Daňkové si postupně udělala knihovnický kurz, pak absolvovala bakalářské a magisterské studium knihovnictví. Stala se zástupkyní ředitelky, a nakonec v roce 2016 i ředitelkou. Šumperská knihovna obsadila druhé místo v hodnocení Nejlepší městská knihovna roku. V roce 2024 ji Kamila Šeligová dovedla k vítězství v této nejprestižnější knihovnické kategorii. Miluje kulturu a také díky jejím nápadům se knihovna stala skutečně kulturním centrem nejen v Šumperku, ale i v širokém okolí.
Městská knihovna T. G. Masaryka v Šumperku má dlouhou historii. Základy ke vzniku první veřejné knihovny v Šumperku položil šumperský měšťan, starosta města, poslanec zemského sněmu a známý příznivec vědy a umění Johann Friedrich Schneider v roce 1885, když odkázal svou vlastní bohatou knihovnu a s ní 1.000 zlatých ve prospěch zřízení veřejné městské bibliotéky. Na počátku 20. století věnovali ve prospěch veřejné knihovny a čítárny v závěti svůj dům na Nové (dnešní Svobodově) ulici č. 16 manželé Josef a Anna Spielvogelovi. Představovali si, že knihovna bude vybudována jako tehdy slavná knihovna ve Svitavách, zřízená z prostředků bohatého svitavského rodáka, amerického novináře Oswalda Ottendorfera. První česká veřejná knihovna v Šumperku vznikla z darů ministerstva školství, různých spolků i jednotlivců rovněž v roce 1919, a to spojením knihoven odboru Národní jednoty, tělocvičné jednoty Sokol a jednoty Čs. obce legionářské. Prvním knihovníkem byl prof. František Bayer a po něm až do roku 1938 prof. Jan Springer. Tento knihovník popsal počátky české veřejné knihovny v článku Ze starého Šumperka. Prvním sídlem české knihovny byla malá spolková místnost na nádraží, později sídlila v klubovně Besedy na bývalém Eichelbrennerově náměstí, v r. 1926 získala knihovna samostatnou, ovšem málo vyhovující tmavou místnost v budově bývalého dominikánského kláštera. Po válce má knihovna sídlo na Lužickosrbské ulici. V roce 1954 se knihovna stěhuje do místnosti v Zámečku na tehdejší Gottwaldově třídě (nyní DDM Vila Doris). V letech 1968–1969 byla pro potřeby knihovny rekonstruována vila na ulici 17. listopadu (tehdy Gottwaldova), ve které knihovna působila do roku 2018.