Pavel Klvač: Krajinou Vyškovska chůzí poutníka
VYŠKOV, Knihovna Karla Dvořáčka / 5. března, 16:30
Přednáška se bude věnovat tématu chůze kulturní krajinou. Na příkladu Vyškovska budou ilustrovány proměny významu cest, drobné sakrální architektury, studánek, památných stromů, symboliky lesa atd. Povídání volně navazuje na knížku P. Klvače a L. Musila: Krajinou Vyškovska chůzí poutníka (Drnka 2021).
Pavel Klvač je ředitelem knihovny. Od narození žije v Drnovicích. Duše mnoha nevšedních nápadů a setkání, sociolog, regionální publicista, dárce medu a dalších dobrot. Vystudoval sociologii na MU v Brně. Byl odborným asistentem na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU Brno u profesorky Hany Librové, pracoval v Zooparku Vyškov. Je zakladatelem a předsedou občanského sdružení Drnka, předsedou redakční rady časopisu Veronica, členem redakční rady časopisů Sociální studia a Biograf, členem vědecké redakce AntropoEdice, členem Muzejního spolku Vyškov a Akademické společnosti Aloise Musila. Účastnil se badatelských pobytů: výzkum životního způsobu obyvatel českých vesnic v Banátu (Rumunsko), expertní mise na ostrov Sokotra (Jemenská republika), výzkumného týmu pralesních rezervací na Podkarpatské Rusi (Ukrajina). Je autorem a spoluautorem řady knih a sborníků, například Krajina za humny, Lidé na venkově, Příroda a krajina v okolí Svaté Heleny, Pospolitosti nikdy dosti, Člověk, krajina, krajinný ráz, Člověk a les, Tak bévalo za stara. Uspořádal také výstavy fotografií a ochotnicky hrál v několika divadelních hrách. Na pozvánce na jeho přednášku bylo možno číst: "sociolog, kavárenský dobrodruh a regionální buditel, který století zaspal." To sice není pravda, ale přece je to celý Pavel.
Knihovna Karla Dvořáčka Vyškov (Nádražní 124/4, 68201 Vyškov-Město). Když v roce 1864 vznikal ve Vyškově čtenářsko-zpěvácký spolek Haná, jehož prvním počinem bylo rovněž založení knihovny a čítárny, a když o prázdninách roku 1896 zřizuje Feriální (později akademický) klub, složený ze studentů zejména pražské univerzity ovlivněných Masarykovými myšlenkami, veřejnou knihovnu, do níž jsou posléze začleněny i všechny spolkové knihovny, sotva kdo tušil, že nastávající veřejná, vlastně už tehdy i městská knihovna začíná dlouhou anabázi po různých budovách ve městě a že to bude trvat 107 let, než nalezne své trvalé a důstojné místo. Vlastně se po složitých peripetiích vrátí do míst, kde byly kdysi její počátky. Ke knihovně totiž náležela i veřejná čítárna sídlící ve spolkových místnostech Hané v Besedním domě, který se stává od roku 1886 centrem kulturního dění ve městě. O naplnění potřeb knihovního zákona z r. 1919 se zasloužil zejména Vojtěch Procházka, profesor zdejšího gymnázia, ten později zakládá i obvodovou knihovnu určenou pro české čtenáře v obcích německého jazykového ostrůvku. Vyškovská knihovna už tehdy přesáhla svou pouze městskou působnost, později se stala okresní a od té doby je neustále knihovnu s regionální působností.