Plán ekologických večerů

úterý 27. května, 18:00

Besední sál, Muzeum Umění Olomouc

Tereza Dědinová: Mezi zmarem a nadějí, mocí a bezmocí: co vypráví klimatická fikce o budoucnosti?

Zavřete oči a představte si svět v roce 2050. Vidíte vzkvétající společnost těžící z technologického pokroku, přírodní obrody a mírové spolupráce? Nebo spíš obrazy gradujících konfliktů, extrémního počasí a zničené krajiny? Klimatická fikce neboli cli-fi usiluje o zpřítomnění budoucnosti a nijak se netají záměrem ovlivnit smýšlení a jednání svých čtenářů. Od varovných vizí, které mají burcovat a otvírat oči k blížícím se hrozbám, se její důraz pomalu, postupně, ale přece přesunuje ke vzbuzování naděje a sdílení vizí udržitelnějšího světa. Co nám cli-fi může říct o situaci, v níž se nacházíme, o světě a o nás? A co nám dají příběhy, které nás znepokojí nebo naštvou?

Tereza Dědinová pracuje na Ústavu české literatury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde se věnuje především spekulativní fikci v kognitivní a ekokritické perspektivě. Pomezí žánrů, oborů a přístupů ji fascinují od studií. Zájem o místa na okraji ji nejprve dovedl ke zkoumání fantastické literatury (neboli spekulativní fikce) a jejího postavení v rámci kulturní produkce, ale především k příběhům, které umožňuje vyprávět. A které, jakkoli se záměrně vzdalují za hranice toho, co vnímáme jako možné, vypovídají o našem světě. Přes ně se dostala k bodům doteku mezi kulturou a přírodou, přesněji k tomu, jak literatura a příběhy vůbec zobrazují, potvrzují nebo podvracejí dominantní představy o vztahu člověka a přírody, životního prostředí a jiných než lidských zvířat. Publikovala monografii "Po divné krajině: charakteristika a vnitřní členění fantastické literatury" (2015), k jejím dalším projektům patří kolektivní monografie "Images of the Anthropocene in Speculative Fiction: Narrating the Future" (2021), editovaná společně s Weronikou Łaszkiewicz a Sylwií Borowska-Szerszun, a "Fantasy and Myth in the Anthropocene: Imagining Futures and Dreaming Hope in Literature and Media" (2022), editovaná společně s Markem Oziewiczem a Brianem Atteberym, nebo ekokritické číslo časopisu Česká literatura (2023), ve spolupráci s Petrem Bubeníčkem.

úterý 23. září, 18:00

Besední sál, Muzeum Umění Olomouc

Oldřich Sklenář: Máme důvod k technooptimismu?

Každá lidská činnost dopadá na naše životní prostředí. Mnoho lidí, včetně politické reprezentace, věří v možnost snížení těchto dopadů pomocí nových technologických řešení. Je tato víra skutečně oprávněná?

Oldřich Sklenář je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky, kde je členem klimatického týmu. Primárně se zabývá problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů. Vystudoval obory Energetická a procesní zařízení na Vysokém učení technickém v Brně a Environmentální studia na Masarykově univerzitě. Kromě toho absolvoval také studijní stáž na Vrije Universiteit Brussel. Kariéru začínal jako projektant v energetice. Poté pracoval pro několik organizací, včetně nevládních, se zaměřením na rozvoj obnovitelných zdrojů, úspory energie a energetický management. Zatím největší část své profesní kariéry strávil na pozici manažera v oblasti vývoje a výroby elektrických strojů. Kromě práce pro AMO nyní působí i jako pedagog v rámci několika českých vysokých škol.

úterý 7. října, 18:00

Besední sál Muzeum Umění Olomouc

Jan Labohý: Pomoc přichází z vesmíru aneb jak nám družice pomáhají přizpůsobit se a omezovat změnu klimatu.

Přijďte zjistit, jak moderní technologie pomáhají sledovat a chránit naše životní prostředí. Ukážeme si, jak družice dokážou monitorovat zdraví městské zeleně, podpořit udržitelnější zemědělství, odhalit znečištění ovzduší nebo pomoci s efektivnějším využitím energie. Vesmírná data jsou dnes dostupnější než kdy dřív a mohou sloužit nejen vědcům, ale i samosprávám, farmářům nebo ekologickým aktivistům. Přijďte se inspirovat a zjistit, jak i vy můžete využít pohled z oběžné dráhy pro lepší budoucnost na Zemi.

Jan Labohý kombinuje rozsáhlé zkušenosti z oblasti ochrany klimatu a vesmírných technologií. Jeho profesní minulost zahrnuje koordinaci programu Ochrany klimatu v neziskové organizaci, zvýšení zapojení obcí a firem do klimatických kampaní nebo spolupráci na mezinárodní úrovni v oblasti změny klimatu. Jako spoluzakladatel úspěšných firem ASITIS a World from Space se Jan zaměřuje na tvorbu technologických řešení využívajících družicová data a AI pro podporu aktivit v oblastech udržitelnosti a rozvojové spolupráce.

úterý 21. října, 18:00

Sluňákov, Horka nad Moravou

Yvonna Gaillyová: Vzkaz klimababičky nejen seniorům

Yvonna Gaillyová přináší vzkaz všem seniorům: environmentální aktivismus není jenom pro mladé! Představí seniorní aktivismus na pozadí snah o prohloubení vnímání environmentálních otázek ve veřejnosti. Environmentální či klimatický, je důležitý a potřebný. Yvonna se cítí být seniorní klimatickou aktivistkou a věří, že takových lidí je více a mohlo by jich přibývat. U nás je to s aktivismem trochu složité i terminologicky. Částečně kvůli nánosu z minulosti. Je to škoda, protože slova pro aktivní a motivované zapojování lidí do veřejného dění nám pak chybí. A nejen v oblasti občanské, ale kupodivu i vědecké. Yvonna říká: "Jestli můžeme jako starší aktivisté k něčemu být, tak k tomu, abychom podpořili úsilí mladých, které je konkrétně v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu celosvětově nepřehlédnutelné, zcela zásadní a všichni to vnímáme. Uznejme, že u nás jsou přijímáni mnohem chladněji a odtažitěji než například v Německu či Británii, kde získali obrovskou podporu například z vědeckých kruhů. Vědci jejich aktivitu ohromně vítali – a přiznávali, že na takové povzbuzení čekali jak na smilování." Na závěr pozvánka k následování, vydejte se na: www.babickyzaklima.cz.

Yvonna Gaillyová je environmentalistka, vystudovala odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykova). Po listopadu 1989 a zároveň po mateřské dovolené začala profesionálně spolupracovat s ČSOP Veronica, je ředitelkou Ekologického institutu Veronica, který působí v Brně a v Hostětíně. V devadesátých letech iniciovala rozjezd ekologického poradenství v Česku, podílela se na zákazu fosfátových pracích prášků, stála u zrodu Evropské asociace ekologických poraden. V dalších letech se podílela na unikátních modelových ekologických projektech v Hostětíně. Za své nejdůležitější téma považuje ochranu klimatu. S tématem globálního oteplování se spolu se svým mužem Janem Hollanem setkala při postgraduálním studiu fyziky už v roce 1984. Od té doby se oba věnují vzdělávání, osvětě a trochu i politice ochrany klimatu. Externě vyučují na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU. V současné době bývají nejstaršími účastníky klimatických protestů. Hostětín i Veronica už i díky dlouhodobému úsilí YG pokročily na cestě k uhlíkové neutralitě, s radostí své zkušenosti sdílejí a podporují místní klimatické iniciativy. Působí nejen u nás, řada seminářů se udála na Ukrajině v letech 2010–2014, v říjnu 2024 prováděla Yvonna skupinu ukrajinských novinářek na studijní cestě v Česku a Rakousku. Hodně pozornosti věnuje síťování nevládních organizací (sítě ekologických poraden, Českého svazu ochránců přírody, Zeleného kruhu a Klimatické koalice) a podílí se na rozvoji samotného neziskového sektoru. I za to získala Cenu Josefa Vavrouška (2006) a v roce 2024 převzala z rukou prezidenta republiky medaili Za zásluhy I. stupně, a to za zásluhy o stát v oblasti vědy.

úterý 11. listopadu, 18:00

Besední sál, Muzeum Umění Olomouc.

Pavel Klvač: Kavárny střední Evropy

Slavnostní Vánoční ekologický večer

Po stopách jednoho mýtu. Kavárenské posezení slavnostně zakončující seriál ekologických večerů o problematice životního prostředí a klimatu. Kavárnou provoněná řeč hledající naději do časů budoucích. Flanér se prochází městy střední Evropy. Nespěchá. Tu a tam se posadí do kavárny, povaluje se, pozoruje, jak spěchají jiní. Čte knihy. Třeba o kulturní historii navštívených míst. Nahlédneme s ním do slavných kaváren Prahy, Vídně, Krakova, Bratislavy, Budapešti, Lublaně, Terstu, Sarajeva. Fenomén kaváren jako neoficiálních evropských kulturních center přiblíží sociolog a ředitel Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Okouzlující hudbou a zpěvem jej doprovodí ženský ukulelový soubor BabyBanda z Drnovic.

Pavel Klvač je ředitelem knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Od narození žije v Drnovicích. Duše mnoha nevšedních nápadů a setkání, sociolog, regionální publicista, dárce medu a dalších dobrot. Vystudoval sociologii na MU v Brně. Byl odborným asistentem na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU Brno u profesorky Hany Librové, pracoval v Zooparku Vyškov. Je zakladatelem a předsedou občanského sdružení Drnka, předsedou redakční rady časopisu Veronica, členem redakční rady časopisů Sociální studia a Biograf, členem vědecké redakce AntropoEdice, členem Muzejního spolku Vyškov a Akademické společnosti Aloise Musila. Účastnil se badatelských pobytů: výzkum životního způsobu obyvatel českých vesnic v Banátu (Rumunsko), expertní mise na ostrov Sokotra (Jemenská republika), výzkumného týmu pralesních rezervací na Podkarpatské Rusi (Ukrajina). Je autorem a spoluautorem řady knih a sborníků, například Krajina za humny, Lidé na venkově, Příroda a krajina v okolí Svaté Heleny, Pospolitosti nikdy dosti, Člověk, krajina, krajinný ráz, Člověk a les, Tak bévalo za stara. Uspořádal také výstavy fotografií a ochotnicky hrál v několika divadelních hrách. Na pozvánce na jeho přednášku bylo možno číst: "sociolog, kavárenský dobrodruh a regionální buditel, který století zaspal." To sice není pravda, ale přece je to celý Pavel.